Navigace: MO ČRS ČESKÁ TŘEBOVÁ > REGIONÁLNÍ TURNAJ V RYBOLOVU > 4. kolo regionálního turnaje v rybolovu 2012-Svitavy-Rosnička
4. kolo regionálního turnaje v rybolovu 2012-Svitavy-Rosnička
Týden uběhl jako voda a my se opět scházíme, abychom změřily síly v dalším kole 2. ročníku Regionálního turnaje v rybolovu 2012. V pořadí už čtvrté kolo uspořádali svitavští kamarádi na jejich revíru, na Rosničce. Už několikátým rokem hospodaří na svém revíru samostatně a tak je pro většinu z nás, kdysi tak často navštěvovaný revír obtížněji dostupný. Pro nás, třebovské, to byla trošku srdeční záležitost a do Svitav jsme se opravdu těšily.
Po příjezdu na Rosničku, kam jsme přijeli jako skoro vždy poslední, ale tentokrát včas, tradičně slivovico-koláčovém přivítání nám trochu zkalila radost ohlášená neúčast vysokomýtských rybářů. V omluvném dopise se vyjadřovali, nebo lépe řečeno vymlouvali na krátký interval mezi jednotlivými závody a dále se vyjadřovali v tom smyslu, že se zatím ani jedno kolo neodehrálo bez určitých problémů a potíží. Ano, v tom možná mají trošku pravdu. V Poličce nejasnosti kolem losování úseků, v Lanškrouně chyba při sčítání výsledků, nic z toho se jich ale žádným způsobem nedotklo, ani je žádným způsobem nepoškodilo. Navíc původcem potíží na litomyšlské Mendryce byli právě oni, kdy se na závod dostavili v nekompletním týmu. Na krátký interval mezi závody bych si také nestěžoval, nejsou žádná miniorganizace, aby nedokázali dát dohromady šest soutěžících, když termíny jednotlivých kol byly dány ve víc než dostatečném předstihu. V tomto ohledu považuji osobně tento dopis za celkem zcestný a tak trošku znevážení práce organizátorů a soutěžících, kteří si čas udělat dokážou. Ano, turnaj je časově náročný i nějaký ten peníz to stojí, ale s tím vědomím jsme do toho všichni šli. A že se občas nějaká chybička vyskytne? Drazí, chyby jsou tu od toho, abychom je vyřešili a příště se nic podobného nestalo, sbíráme tím totiž zkušenosti do pořádání a konání dalších podobných akcí. Možná to zase tak trošku slíznu od Jardy Bryšky za zveřejňování interních a organizačních potíží, ale já to tak cítím, vážím si práce a času, který tomu ostatní obětují a věnují a jsem rád, že i já můžu občas přijít s troškou do mlýna. Myslím si a doufám, že mluvím ostatním KAMARÁDŮM A PŘÁTELŮM z duše.
Rosnička nás přivítala mlhavým ránem, ale ta se postupně rozpouštěla v prvních paprscích ranního slunce, které dávalo jasně najevo, kdo bude mít celý den navrch. Na vycházející slunce nad hrází a jemným oparem nad vodní hladinou, tu a tam rozvlněnou rybími obyvateli, byl impozantní pohled a duše správného rybáře a milovníka přírody musela být okouzlena. Losování úseků proběhlo už podle nových pravidel a my jsme mohli obsadit sektor 5 na zeleném úseku Rosničky. Po zaznění startovního zvonu, rozkrmení úseků, přípravě prutů, udic, vyměřování hloubky a vyvážení sestav, začali na hladinu tiše dopadat pestrobarevné splávky a hlasitěji bušit krmítka feederových a kaprových montáží. Že mají svitavští svůj revír dobře a kvalitně zarybněný bylo patrné už ze začátku. Netrvalo dlouho a první šupináči, kteří neprohlédli zradu v podobě lákavé nástrahy, ukrývající hroty ostrých háčků vpluli do síťovin připravených podběráků. I naše nástrahy nezůstaly bez povšimnutí. Důkazem toho je i obr ze svitavských vod, který neodolal Pavkově nastražené medovce. Měřil úctyhodných 73 cm a byl současně i největší ulovenou rybou závodu (vedle sedící sosáci mohli puknout). Pavel tak docílil i řekl bych zlatého hattricku, kdy po našem vítězství v Lanškrouně, kde se stal i nejúspěšnějším lovcem přidal i pohár za největší rybu. Gratulace a přání mnoha dalších rybářských úspěchů je samozřejmostí. Ani další kapříci na sebe nenechali dlouho čekat a tak jsme na tom nebyli po prvním poločase vůbec špatně, vzhledem k tomu, že ostatním týmům se kaprově příliš nedařilo. Zvlášť vedle sedící domácí tým propadal černým myšlenkám, ale to ještě nemohli tušit, jaký kolotoč záběrů rozpoutají ve druhém poločase. Po hodinové přestávce, kterou rušilo pouze pochvalné pomlaskávání nad výborným guláškem, autorům se klaním až k zemi, začal další tříhodinový maratón nahazování a zdolávání ošálených šupinatých obyvatel místních vod. Naším kaprolovcům ale zřejmě někdo zohýbal a ztupil háčky na udicích, protože nám padal kapr za kaprem (minimálně 7 šupináčů svůj boj o svobodu vyhrálo). Ti nám nakonec citelně scházeli v celkovém hodnocení, ale taková už rybařina je a to je na ní krásné. Možná zákeřní sosáci, příště si na ně dám pozor(to zas bude keců). Druhé kolo se stalo pravým opakem prvního a ryby se tahaly, no jak na závodech. Zabrali hlavně domácí borci, ale to je dobře, jsou tady doma. Na bednu to nakonec sice nestačilo, ale parádní výkon to byl, chlapi. Za zmínku určitě stojí nádherný amur Jardy Bryšky, kterému se z vody moc nechtělo a určitě záběr na udici jednoho z domácích, kdy mlsná plotice opustila vody svitavské Rosničky stylem střely země, vlastně voda, vzduch a zahnízdila ve větvích pobřežního porostu. I ostatní týmy si určitě přišly na své, ale z pozice závodníka nic bližšího nevím. Druhé kolo se zkrátka vydařilo a byla jen škoda, že se ozval závěrečný zvonec, byla to opravdu parádní rybařina.
Celkově nakonec zvítězil tým z Poličky, před čerty A z Jimramova, třetí skončil Mivardi tým z Lanškrouna, následovaný domácími borci, škoda chyběli tak tři průměrní kapříci, ale za předvedený výkon ve druhém kole další poklona do Svitav, na dalším místě kamarádi z Litomyšle (Jardo, kamarádi) a konečně my. Škoda upláchlých kapříků, někdo nám mohl koukat na záda. Ale i tak jsem si ze Svitav odvezl parádní dojem z perfektně připraveného a uskutečněného závodu. Svitavští byli pasováni na žabáky, takže žabáci, velký dík a klobouk dolů. Pro mě osobně zatím jeden z nejhezčích závodů Regionálního turnaje. Nádherné počasí, příroda. Svitavští mají i perfektně vybudované zázemí na břehu Rosničky a to je zkrátka pro pořádání podobných akcí klíčové a oni toho umějí využít. Rybářských akcí a závodů se tady nekoná málo. Naprostá idyla pro rybáře. Že se závod líbil a vydařil bylo jasně patrné už po vyhlášení a ocenění závodníků. Škoda, že se nás poličtí zatím tak nějak straní, alespoň mám takový pocit. Snad je to proto, že mají v týmu závodníčky školou povinné a nechtějí je vystavovat škodlivému vlivu ostatních drsoňů z cechu Petrova. Mám dojem, že vytvořila celkem silná zdravá parta, do jádra z minulého roku určitě zapadli kluci z Lanškrouna a o svitavských ani nemluvím.
Za nás, za Třebováky, můžu s klidným srdcem říct, že se rádi zúčastníme každého závodu, protože setkání s takovými lidmi a hlavně kamarády, jako je Petr Jandík, Míra Novák, bratři Bryškové, Stoupa, Diego, Miloš Kuběnka, Zdeněk Klapálek, kníže Max, Štěpán a další a další určitě stojí za obětovaný čas a úsilí, protože KURVA, VO TOM TO JE!!!
PS: Svitaváci, šest z pěti možných palců letí vzhůru !!!
VÝSLEDKY ZÁVODU 
další fotografie na http://pepa2011.rajce.idnes.cz/Regionalni_turnaj_v_rybolovu_2012_svitavy/, http://regzav.rajce.idnes.cz/Regionalni_turnaj_v_rybolovu_-_2._rocnik_-_IV._kolo_-_Svitavy_2012/
"
"