6. kolo Regionálního turnaje v rybolovu-Česká Třebová-22. 9. 2012

                                         Tak přátelé, už to tady máme znovu. Píše se rok 2012, je právě 22. září a máme za sebou šesté a zároveň poslední kolo 2. Ročníku regionálního turnaje v rybolovu družstev. Za dobu své existence se nám nesmazatelně vryl do podvědomí a dnes už ho bereme jako samozřejmost. Co nám uplynulý ročník přinesl? Šest sobot, šest závodů, šest setkání s kamarády a přáteli, šestkrát loučení se s nimi a šestkrát očekávání na závod a setkání další. To není málo, obětovat pro kamarády šest volných dní. Možná si někdo i leccos vyslechl doma, ne všichni mají pro naší vášeň pochopení. Všem, vám, kteří jste toto podstoupili, patří můj velký dík a uznání. Teď už máme konečně chvilku a čas na uchlácholení nespokojených manželek a rodin a těšit se na další, už třetí ročník.

                                    Závěrečné kolo tohoto ročníku pořádala naše organizace, na naší domácí vodě, na našem Pařezáku. Přípravy začaly už několik týdnů předem, muselo se zajistit potřebné zázemí, občerstvení, sehnat a oběhat sponzory, bez kterých to dnes už moc nejde a spousta a spousta dalších potřebných věcí. Něco jsme odkoukali jinde, do něčeho jsme šli takříkajíc „prsama“. Touto cestou děkuji všem, kteří se na akci podíleli. Janě, Michalovi, Fandovi, Petrovi, Pavlovi, rozvozcům a roznoscům občerstvení vyprahlým závodníkům, ale i těm, kteří nás tak nějak pustili k vodě, protože jsme jasně dokázali, že podobnou akci dokážeme uspořádat sami a po svém a se slušným výsledkem. Jen to počasí, to počasí. Do pátku hezky, sluníčko, v sobotu déšť, přeháňky a v neděli opět krásně slunečno. Nám by snad i v červenci začalo chumelit.    

                     Samotné navážení a stavba zázemí začala už v pátek odpoledne a tak jsme byli nuceni na Pařezáku přečkat i noc, ale byli jsme ze všeho tak utahaní, že jsme usnuli jak nemluvňata, takže by nám místní kovosběrci mohli klidně sebrat i kola od karavanu. Ráno nás přivítala potemnělé „prohibiční“ ráno, ale bylo potřeba ještě mnohé připravit, tak na žádné kletby nebyl ani čas. To už se ale začali sjíždět první závodníci a kolotoč teprve nastal. Konečně tu byli všichni a mohlo nastat to pravé tradiční přivítání. Přípitek, spolu s výbornými koláčky a věnečky z dílny mojí ctěné matky jistě pozvedl náladu všem. Tobě, matko patří dík i obdiv všech, ale to ještě nevíš, jaký bič jsi si na sebe upletla. To bude další překvapení od nezdárného syna. I zahřívací gulášovka od šéfkuchaře Martina z Červenky se nenechala ničím zahanbit. Další poděkování. A je tu losování, které náš kápo Jarda zvolil dle vzoru losování MS ve fotbale. Všichni pochopili, jen jeden. Asi neměl brýle. I systém zapisování úlovků jsem zvolil jiný, myslím, že přehlednější. K tomu je ale potřebná spolupráce všech účastnících se týmů. Ale ta nám funguje a to je dobře. A už tu máme úvodní hvizd a hon na čerstvě vysazené kapříky může začít. Někomu se dařilo, jiným méně. Nám méně. Z našich rybářských úspěchů jsem byl dost rozčarovaný, 16 ks bílé ryby byla krutá pravda. Za zmínku určitě stojí poměrně velké množství ulovených bolenů, několik amurů i jeden línek se ukázal. Celkově nakonec zvítězil tým z Poličky, na bednu se konečně dostali kluci z Litomyšle, třetí Čerti z Jimramova a my jsme za Žabáky ze Svitav a lanškrounskými borci obsadili poslední šesté místo. Snad se nám v nastávajícím ročníku povede daleko, daleko lépe. Každé družstvo obdrželo diplom (bohužel jsem ho zapomněl dát podepsat, tak se všem omlouvám, chybička se vloudí). První 3 týmy navíc poháry, další medaile, každý si ještě mohl vybrat některou z cen, dle vlastního výběru. Vyhlášena byla i individuální ocenění. Vlastimil Melezínek jako nejúspěšnější lovec a Jaroslav Martinů ml. za největší ulovenou rybu. Za ceny poskytnuté do závodu děkujeme městu Česká Třebová, prodejně Rybářských potřeb paní Jiřelové, společnost MIKA a.s., DM servis Řetová, Elektro Gregar, Stavitelství Trunec-Vysoké Mýto, Elektrizace železnic a.s. Nesmím a nemůžu opomenout oficiální předání maskota našeho týmu. Jarda Bryška nám věnoval kohouta, jak jinak. Aby nedošlo k omylu a záměně, vybavil ho ještě primárními mužskými znaky. Jaroušku, pamatuj, že teď ti bude za zády hulákat každý závod.                                     Pak už jen pozávodová veselice, likvidace klobás, rožněné kýty, sem tam nějakého pivka a prohibiční švestky. Asi deset let nechci vidět ani povidla. Krátké rozloučení, všechno složit a odvézt a těšit se na slíbené zakončení ročníku ve Svitavách, na Rosničce a na úvodní hvizd prvního závodu 3. ročníku. Těm, které už letos neuvidím, přeji všechno nej a nej do roku 2013 a brzy opět nashledanou. RV

Fotogalerie zde:

Výsledky 6. kola RT12