I přes původní hrozivou předpověď se na nás opět usmálo štěstí a počasí nám i při druhém letošním cejnobití ukázalo svojí vlídnou tvář. Stejně tak jako při prvním cejnobití i teď cejni moc při chuti nebyli, bohužel stejně jako místní rybáři, kterým je účast na podobných akcích zcela cizí. Celá tato akce je pojata jako přátelské posezení u vody, bez startovného, jde o to sejít se u vody, popovídat si.... Bohužel, nebýt našich pionýrů a několika vyjímek (každoročně stejných) a přátel získaných během Regionálního turnaje v rybolovu mohli jsme s Petrem na hrázi tábořit sami. Vyvstává otázka, jestli má vůbec cenu se snažit něco pořádat a věnovat tomu úsilí a potřebný čas. Pánové rybářští, chyťte se za nos. Zpátky k závodům. Nejvíce ryb nachytal jak už je téměř tradicí naše vydra Petr Ehrig následovaná s velkým odstupem Mírou Břeněm z Jimramova a mojí maličkostí. Celkem bylo odloveno 46 ks cejna.
To je zatím vše a jdeme se věnovat přípravám na naše největší závody a sice květnový Memoriál Jardy Pelikána, věnovaný našemu zesnulému kamarádovi. Jsem jen zvědavý kolik našich přijde jeho památku uctít. RV