Z HISTORIE PSTRUHOVÉHO LÍHŇAŘSTVÍ V ČESKÉ TŘEBOVÉ

                                             Historie umělého chovu lososovitých ryb v České Třebové sahá až do konce 19. století. První zmínky se objevují už v roce 1896, kdy líhňař Oldřich Tykač dokázal vyprodukovat 10 tis. kusů plůdku pstruha obecného a 10 tis. kusů plůdku sivena amerického. Zkušeným líhňařům ,počínaje již jmenovaným Oldřichem Tykačem přes Jana Oraniuse, Eduarda Spirmanna, Františka Faltyse a řadu dalších, až po současné pokračovatele tradice Františka Janderu a ing. Tomáše Kozla se za 100 let existence rybářské organizace v České Třebové podle dostupných informací podařilo vyprodukovat neuvěřitelných 4,5 milionu kusů plůdku pstruha obecného, 115 tis. kusů pstruha duhového, 667 tis. kusů lipana podhorního, 42 tis. kusů lososa, 24,5 tis kusů sivena amerického, 3 tis. kusů sivena alpského 2 kusů zlaté formy pstruha duhového. Bohužel nejsou zmapována léta v období světových válek a v 80. létech byla na několik let přerušena líhňařská činnost z důvodu ztráty vody. Z uvedených čísel je jasně patrné, že naše líheň dodala do našich vod nezanedbatelné množství lososovité ryby, že pstruhové líhňařství má u nás dlouholetou tradici, A že českotřebovští rybáři mohou být právem na svoji líheň hrdi.                                                                 Jedna z prvních zmínek udává, že umělá pstruhová líheň se nacházela v budově českotřebovského pivovaru majitele Karla Loma. Stavba dnešní líhně v městském parku Javorka začala v roce 1928 a ještě téhož roku byla téměř dokončena. Tehdejší družstvo provedlo stavbu ve vlastní režii, cementářské práce provedl pan Bäumler, práce s dřevem stavitel Brázda. Celkové náklady na stavbu byly asi 30 tis. Kč, na stavbu přispělo ministerstvo zemědělství a zemský správní výbor. O tom v jaké kvalitě byla stavba provedena svědčí fakt, že v takřka nezměněné podobě nám slouží líheň dodnes a neodmyslitelně patří ke koloritu parku Javorka.                                                                                           Nezbývá než si přát, aby tato více než stoletá práce třebovských rybářů pokračovala přes všechny problémy i nadále a aby dnešní mistři z líhně mohli svoje letité zkušenosti předávat další generaci rybářů. Bohužel trend současných let produkci násad pstruha obecného příliš nesvědčí a zájem je spíš o rychle rostoucí "masná" plemena ryb, zejména pstruha duhového, sivena amerického. Pstruh obecný je také decimován rybožravými predátory zejména volavkou, vydrou a kormoránem, stále sílícím rybářským tlakem, kolísavostí průtoků vod, regulací toků. Stává se tak rybím druhem, jehož početnost v našich tocích nezadržitelně klesá.

                                                                                                                                                                                                     rv